Naše víza do Kanady
- Martina a Šimon
- 20. 10. 2019
- Minut čtení: 3
Aktualizováno: 12. 12. 2019
Někdo si může myslet, že jsme se jen tak sbalili a odjeli, ale realita je jiná. Dostat vízum do Kanady byl dlouhý a náročný proces, jelikož nikdy předtím jsme o podobná víza nežádali a toto byla naše premiéra.
Proč zrovna Kanada?
Šimon navštívil Kanadu v minulosti třikrát a pokaždé se vracel zpět do ČR s dobrým pocitem. Po poslední návštěvě dostal nápad se do Kanady na nějaký čas přestěhovat s možností legálně pracovat a procestovat zajímavá místa. Čím více jsme o tom přemýšleli, tím víc se nám tento nápad zamlouval. Začali jsme si tedy zjišťovat vše potřebné a jaké typy vízových povolení existují a rozdíly mezi nimi. Jako první jsme zkusili požádat o klasické pracovní povolení, ale vše ztroskotalo po třech měsících hledání a snahy vyhovět požadavkům, které nám předkládali kanadští úředníci. Měli jsme v tu dobu dokonce připravenou i pracovní nabídku přímo od kanadského zaměstnavatele, ale při podání tohoto víza jsme museli uvést LMIA číslo (Labour Market Impact Assesstment), což je pro firmy dost často finančně a časově náročné. My jsme se však nevzdali a zkusili jsme naše štěstí pro vízum Working Holiday. Jedná se o vízum pro mladé do 35 let. Získáním tohoto víza můžete v Kanadě legálně pracovat a cestovat po dobu jednoho roku s možností prodloužení o pár měsíců. I tato možnost má však jeden háček. Každý rok se uděluje toto povolení pouze pro cca 1000 uchazečů a to formou loterie.
Jak už jsme zmiňovali, proces to byl náročný a proto plánujeme všechny kroky pro získání víza podrobně popsat zde na webu, ale pro představu jsme už teď do tohoto článku nastínili celý proces, který jsme absolvovali.

Jako první jsme podali žádost přes webový portál (www.Canada.ca). Bylo to pro nás vše nové, museli jsme si hodně věcí nastudovat, přečíst, převážně nám také pomohli skupiny Čechů a Slováků na Facebooku, kteří žijí nebo se chystají do Kanady a prošli si stejným procesem. Po vyplnění registrace začal probíhat každý týden náhodný výběr uchazečů. Když jsme viděli statistiky z minulého roku (kvóta 1000 pozvánek, počet přihlášených přes 2000 lidí) nedoufali jsme, že pozvánku obdržíme oba dva, ale stálo při nás velké štěstí a nejdříve vylosovali Martinu a týden poté i Šimona.
Tím však není nic vyhráno a celý proces se teprve rozjíždí. Do 14 dnů jsme museli potvrdit zájem o vízum a současně jsme byli povinni doložit různé papíry (občanský průkaz, pas, foto, výpis z rejstříků trestů přeložený do anglického jazyka a family information). Následuje další netrpělivé čekání, v našem případě do měsíce od vylosování nám na webový portál přišel dopis s dalšími instrukcemi.
Otisky prstů. Další úkol který musíme splnit a aby to nebylo jednoduché, musíme je poskytnout pouze v Canada Office a ta je nejbližší ve Vídni. Vše zde trvalo pouze 10 minut, takže do Vídně jsme doslova jeli jen na otočku a poté jsme zase čekali na jakoukoliv odpověď, zda je vše v pořádku nebo zda ještě od nás požadují další dokumenty. Čekání se tentokrát protáhlo na dva měsíce, ale vyplatilo se. Obdrželi jsme dopis o tom, že schvalovací proces proběhl v pořádku a do jednoho roku musíme vycestovat do Kanady, ale pozor, tento dopis neznamená vízum. Vízum uděluje až imigrační pracovník na letišti hned po příletu. O tom jak probíhal pohovor s úředníkem si můžete přečíst v článku „2. díl - Welcome to Canada.”
Takový proces jsme museli absolvovat, abychom se po 8 měsících papírování mohli vydat na vysněnou kanadskou cestu. Pravda je, že štěstí nám přálo a možná i proto jsme se nebáli vše tohle podstoupit ještě více. Opustit práci, bydlení, rodinu, přátele a zázemí. Naštěstí máme okolo sebe samé úžasné lidi, kteří nás v tomto rozhodnutí podpořili a nadále podporují. Teď jsme tu, máme práci a lidi okolo sebe, kteří nám pomáhají a drží při nás. Objevujeme nové věci, kulturu, překonáváme překážky a zdokonalujeme angličtinu. Jeden rok je dlouhá doba, třeba nás tato výzva změní, někam posune, otevře oči. Je možné, že se v této cestě najdeme, zjistíme co bychom v budoucnosti chtěli dělat a kam naše životní cesta dál povede.

Hlavně, že jsme na to dva a máme se rádi.
Comments